Mlhu rozsekává sluníčko skrz koruny stromů na plátky a my přijíždíme do Matějovce. Tady vyroste nový les. Všichni už se těšíme, až pomůžeme téměř 5 tisícům sazenic zahrabat se do hlíny. Okolo deváté se scházíme na náměstí, je nás asi 25.
„Sazenice budeme dávat od sebe asi 2 metry, je to na 2x na délku toho pícháče.“ ukazuje už na místě dobrovolníkům pan Elster, majitel pozemku. „Ta bříza je tu dobrá i protože je to dřevina, která pomůže aby se dařilo těm ušlechtilým stromům, které tady budeme mít.“ přidává i pár zajímavostí o stromech.
S vervou jsme se všichni pustili do práce, slunce svítí, mikiny odlétají na kůly v plotě a veselé švitoření se ozývá ze všech stran. Jsme plní energie a sázíme to jednu za druhou, pěkně do přichystaných lajn.
„Máme tady kousek chalupu, tak jsme přišli, abychom taky pomohli k tomu, aby to tu bylo hezký.“ prozrazuje svoje důvody jeden pár z Kladna.
„Hupni na to, je to tvrdý.“ ozve se od vedlejší skupinky přátel, kteří vzápětí propuknou smíchy. „Jsem nečekal, že to bude taková sranda…“
Na oběd si všichni opékáme buřty na ohni a odpočíváme. Už okolo 2 tisíc stromečků si hoví v hlíně a další na nás čekají.
Okolo čtvrté hodiny většina lidí odjíždí domů, unavených a spokojených zároveň. Něco jsme pro tu přírodu dnes udělali a i přesto, že už se ochladilo, nás to hřeje.
Za sobotní výsadbu jsme spolu vysázeli okolo 4 tisíc stromků. Zbylé kousky do cílového počtu 4 960 se vysázeli v neděli.
A co nám tam vyroste, takže: na místě bylo už hodně náletových listnáčů (hlavně buky a břízy) a hned v sousedství roste mnoho dubů a proto jsme sázeli převážně jedle, modříny, douglasky, ale taky jsme tam šoupli i pár dubů, buků a borovic.
Jsme moc vděční, jací bezva lidi přijeli, tvořili jsme společně nejen les, ale i super atmosféru a vzpomínky. Byla to zkrátka akce, na jaký člověk chce bejt. Díky za to. A příští víkend nás čeká další! :)
Kdo je Petr a jeho rodina, které jsme pomohli?
Mají v rodině děděných asi 25 ha lesa. O les se ve svém volném čase řádně starají a dělalo jim radost jak už je starý a krásný. Kdyby nenastala kůrovcová kalamita, tak tam stojí hrdě do teď a stál by i mnoho dalších let. Bohužel, nastala. Asi 80 % lesa bylo napadeno a muselo pryč. Zbylo tam pár buků a dubů, které kůrovci odolali, ale protože zůstali v holině, tak je zanedlouho porazil vítr. Nezbylo tam téměř nic.
Vzhledem k rodinné tradici jsme tady nemuseli tolik pomáhat s odbornou částí, ale hodně jsme pomohli s nakoupením sazenic a s organizováním výsadby s dobrovolníky.
Veškerou pomoc jsme Petrovi a jeho rodině poskytli zdarma. Financování proběhlo z nákupů zasazení stromů od lidí na našich webových stránkách www.sazimecesko.cz.
Díky právě vám, kteří jste zasazení stromů koupili, příběh dalšího lesa může psát novou kapitolu. A ta bude hooodně dlouhá… :)
A kam se tedy přijít na stromky podívat?
Zadejte si do navigace tento bod v mapě (klikněte zde). Navigace vás přivede k odbočce na lesní cestu – u té zaparkujte a vydejte se po ní do lesa. Pak je to už jen cca 500 metrů a jste na místě.
Všechny stromky přišly do oplocenky hned naproti malé lesní chajdě (odkaz do Google map).
A pár set metrů vedle je druhý vchod do oplocenky, kam jsme zasadili 1 000 jedlí. (odkaz do Google map).
